Jak prodloužit životnost pánve s nepřilnavým povrchem?

Jakákoliv pánev s nepřilnavým povrchem se pravděpodobně nestane tím kouskem nádobí, který se v rodině předává z generace na generaci. Zatímco z pohledu nepřilnavosti strčí pánvičky ze samotné nerezové oceli, mědi, nebo litiny do kapsy, tak z pohledu životnosti je tomu přesně naopak.

Nepřilnavost nové pánve s nepřilnavým povrchem je dokonalá. I téměř bez kapky oleje se nic nepřichytí, a po dokončení příprav stačí pánvičku mnohdy jen vytřít ubrouskem. Postupem času jsou ale vlastnosti horší a horší, až se dostáváme do fáze, kdy je nepřilnavý povrch poškozen tak moc, že je původně nepřilnavé nádobí snad ještě přilnavější než jakékoliv jiné.

Taková fáze může nastat za rok, nebo ale také třeba až za roky tři a více. Což je velký rozdíl. Jak se tedy k pánvičce s nepřilnavým povrchem chovat, aby vydržela co nejdéle?

Používejme ji jen když je opravdu potřeba

Říkáte si, co to je za radu, že je přece jasné, že když pánev nebudeme používat, tak vydrží déle? Ano, zní to trochu hloupě, nicméně bych se vůbec nedivil tomu, kdyby právě zbytečně nadměrné používání bylo tou nejzásadnější příčinou předčasných poškození povrchů. Nepřilnavá pánvička by neměla chybět v žádné základní sadě nádobí. Perfektně se hodí na přípravu křehčích jídel, jako jsou třeba zmiňovaná vajíčka. Pokud ale zrovna jeden z takových pokrmů nepřipravujeme, je lepší sáhnout po univerzálnější a odolnější pánvi bez nepřilnavého povrchu, která nejen že přežije všechno, ale také nám nabídne lepší tepelné vlastnosti a podobně.

Nepoškrábejme si ji

Ani odolnějším nepřilnavým povrchům neprospěje kovové kuchyňské náčiní, nebo dokonce vidlička s nožem. Snažme se jich tedy vyvarovat a sáhněme spíš po vařečce ze dřeva, nebo třeba silikonu. Pokud si navíc povrch jednou poškrábeme, není mnohdy moudré pánev používat dál. Záleží ale na typu a složení konkrétního nepřilnavého materiálu.

Nevkládejme ji do myčky a umývejme ji šetrně

Možná se to neprojeví hned poprvé, ale pokud budeme nepřilnavou pánev umývat v myčce na nádobí, postupem času se začne tak nějak vysušovat, hrubnout a o nepřilnavost přijde. Celý proces ještě urychlíme, pokud budeme používat agresivnější mycí prostředky. Po těch bychom ale neměli sáhnout ani při ručním mytí.

Pánev myjeme ideálně v ruce, za pomocí šetrných prostředků a houbičky, pod proudem teplé vody, a co nejdříve po jejím použití, kdy nám to už teplota dovolí a pánvička není příliš rozpálená.

Naše pánev s nepřilnavým povrchem

Příliš ji nerozpalujme

Nepřilnavé povrchy mají většinou odolnost proti teplotám zhruba do 210-250°C, a přestože jim jednorázová návštěva trouby nemusí uškodit, tak jim zrovna ani nepomůže, a při pravidelnějším pečení je docela jistě nenávratně poškodí. A stejně tak, jako rozpálení v troubě, jim neprospívá ani příliš velké rozpálení na sporáku. Ideální je tedy rozpalovat pouze na nezbytně nutné minimum, což bývá zhruba polovina maximálně možného výkonu vařiče.

Zakápněme ji olejem

Nepřilnavý povrch neznamená smažení bez oleje. I když pominu doporučení z pohledu chuti jídla, tak alespoň trochu tuku bychom měli používat vždycky. Povrch bude s olejem ještě nepřilnavější, dojde ke kvalitnějšímu rozvodu tepla po pánvičce a celkové zacházení vůči povrchu bude šetrnější. 

Každý z těchto bodů by měl potenciální životnost vaší nepřilnavé pánve alespoň o kousek prodloužit. Jakých postupů se držíte při smažení na takových pánvičkách vy? Za zpětnou vazbu budu jako vždycky moc rád a kdyby cokoliv, tak se na mne neváhejte obrátit.