V čem je unikátní naše nádobí a jak jsem ho konstruoval?

V čem je unikátní naše nádobí a jak jsem ho konstruoval?

Autor Jan Fabini

V čem je unikátní naše nádobí a jak jsem ho konstruoval?

Pozn.: pokračování příběhu Jak jsem založil značku nádobí Fabini?

''Chtěl jsem nádobí designové, praktické, nepřeplácané, z poctivých materiálů, které vydrží generace, má dobré tepelné vlastnosti a hlavně je za rozumnou cenu. A takové jsem od etablovaných výrobců nenašel.’’ - Popisoval jsem v jednom z předešlých příběhů hlavní důvod pro založení nové značky nádobí Fabini. 

I přes pečlivou volbu slov je ale takové vysvětlení samo o sobě nevypovídající, nekonkrétní a navíc trochu útočné. A podobné emoce bych se svými produkty spojoval nerad.

Naše nádobí, jeho kvalitu a zpracování vnímám na tom, co dělám, jako to nejdůležitější. Přeju si, aby bylo unikátní a zlepšovalo požitek z vaření všech nadšených kuchařů. Co ale všechna ta slova znamenají? Jaké je to nádobí, které jsem na trhu nenašel a kvůli kterému jsem založil značku Fabini? V čem vidím jeho unikátnost?

Při vývoji jsem se na něj díval z několika pohledů - design, životnost, kvalita materiálů, konstrukce, tepelné vlastnosti, praktičnost a cena. Žádný pro mne nebyl více nebo méně podstatný a všechny se mezi sebou v mnohém prolínaly.

Chtěl jsem, aby nádobí nepadaly úchopy, nerezavělo, bylo bytelné, vydrželo všechny kuchařské experimenty a třeba se i jednou dědilo mezi generacemi. Odebral jsem proto všechno nepotřebné, co by mohlo jeho životnost zkrátit a soustředil se na masivní základ, tedy tělo (1) a ucha (2) s rukojeťmi.

Snažil jsem se vyvarovat plastům a dalším umělým materiálům. Vybíral jsem z těch ověřených a rozhodl se pro kombinaci dvou vnějších vrstev nerezové oceli typu 18/10 (18 % chrom a 10 % nikl) a jedné vnitřní hliníku.

Nerezovou ocel pro její odolnost, praktičnost, hygieničnost, tepelnou udržitelnost a snadnou údržbu, hliník jako perfektní vodič pro kvalitní a dobře kontrolovatelné rozpálení, díky kterému se nemusíme bát pustit do přípravy čehokoliv, třeba i strašáků, jako jsou steaky.

Dohromady tři vrstvy tvoří stěny o šířce 2,5 mm (1), což platí i pro samotné dno, které není jakkoliv lepené a přidělané zvlášť, ale vytlačené společně.

K tělu jsou přinýtovány lité, ocelové rukojeti (2) s mohutným výběžkem (3), který celou konstrukci zpevní a zároveň odizoluje podstatnou část teploty ze stěn.

Soustředil jsem se na každý detail a pozornost věnoval i okrajům (4). Jsou proto zabroušené a lehce vychýlené, což zamezí poranění při manipulaci a umožní pohodlné přelévání omáček, polévek a jiných tekutin.

Jak je na první pohled jasné, u designu jsem hledal inspiraci ve francouzském nádobí. Líbí se mně představa ''té tradiční kuchyně'', kterou zdobí hrnce, pánve a rendlíky zavěšené v prostoru. 

Naše nádobí jsem navrhoval čistě, jednoduše, a po celém povrchu jsem ho nechal zbrousit (1), což dle mého názoru nejen dobře vypadá, ale je také praktické z hlediska údržby.

Kvalita a síla materiálu mně dovolila logo razit, a v decentní podobě je k nalezení zespoda každého jednoho kusu nádobí.

Pro zmiňované zavěšení jsem opatřil pánve a rendlíky malými oušky (2), u kterých mi ale bylo zároveň jasné, že je využije málokdo. V ohledu uskladnění pro mne proto byla zásadní i stohovatelnost (3). Jinými slovy jsem chtěl, aby do sebe nádobí také hezky zapadalo a vešlo se kamkoliv bez ohledu na to, kolik dílů zrovna sada bude mít.

Trval jsem na možnostech pečení v troubě, mytí v myčce a použití na všech typech varných desek, protože jsem předpokládal, že nikdo přece nechceme:

- přemýšlet nad tím, jestli si nádobí na sporáku nezníčíme nebo nebudeme muset vařit s jakousi mezivložkou,

- nepohodlně přehazovat horké a rozpracované jídlo z pánve do pekáče a špinit u toho navíc dvojnásobek nádobí,

- po dobrém obědě a jeho příjemné přípravě trávit čas ručním mytím v malém dřezu.

V podobném duchu jako zbytek nádobí jsem konstruoval i poklice, které jsem akorát ztenčením na 0,7 mm (1) odlehčil a u kterých jsem se snažil vyvarovat tradičním komplikacím s uvolňováním úchytů a zachytáváním zbytků potravin (2). Díky jejich odlehčení a konstrukci se počítá, že se s nimi lehce manipuluje a nastavuje otvor pro odvod páry. Z toho důvodu poklice nemají další otvory a podobně. Pokud mají rozdílné kusy nádobí stejný rozměr obvodu, například rendlík a hrnec, sedí poklice na oba kusy nádobí.

 

Na přípravu vajíček a několik dalších pokrmů je skoro nezbytné, aby se v každé domácnosti nacházela alespoň jedna nepřilnavá pánvička. Z toho důvodu jsem jednu takovou do naší sady nádobí zařadil. S keramickým povrchem ILAG (3), bez Teflonu.

Po celou dobu vývoje pro mě byla zásadní výsledná cena nádobí. Nedělal jsem kvůli ní jakékoliv ústupky v kvalitě, ale zároveň jsem si uvědomoval, že s moji představou a mými nároky nebude jednoduché nádobí nabídnout za cenu takovou, jakou jsem si přál. 

Zvažoval jsem ale každý krok, postupoval skromně a hlavně zvolil cestu přímého prodeje, kdy nebudu své nádobí nabízet přes jakékoliv distributory a přeprodejce. Není to úplně standardní způsob, ale nemusím tak zvyšovat cenu o přibližně 30 %, budu v užším kontaktu s vámi a všechno bych měl mít lépe pod kontrolou. 

Nakonec se mně na cenu, kterou jsem si představoval, podařilo dostat. Překvapilo mě to a dodnes z toho mám radost. 

Kolik bude mé nádobí stát a jakým způsobem ho nabídneme se dozvíte už za pár dní, při spuštění.



Zůstaňme v kontaktu

Tipy o nádobí, vaření a novinky o naší značce odesíláme i e-mailem. Čas od času k nim navíc přidáme i nějakou
speciální akci, kterou jinde nesdílíme.

Abyste zprávy dostávali také, stačí se k odběru zapsáním e-mailu zdarma registrovat:

Komentáře


  • Dobrý den pane Nejezchlebo,

    děkuji Vám moc za Váš komentář. Vážím si toho. O použití hliníku v nádobí jsem psal článek zde: https://www.fabini.cz/blogs/news/je-hlinik-v-nadobi-skodlivy a myslím, že moji odpověď naleznete v něm. :-) Co se pak certifikací týká, nádobí testujeme a necháváme certifikovat v ústavu ve Zlíně, o tom naleznete více informací zase zde: https://www.fabini.cz/blogs/news/jak-testujeme-nase-nadobi. Ještě jednou děkuji moc. Kdyby cokoliv, neváhejte se na mne kdykoliv obrátit.

    Fabini Jan

    Jan Fabini dne

  • Dobrý den pane Pawlico, děkuji Vám moc za milou zpětnou vazbu. Vážím si toho. Co se mělčí pánve na palačinky týká, určitě ji do budoucna plánuji. Bohužel ale nyní nedokážu být konkrétnější. Ještě jednou děkuji moc a kdyby cokoliv, neváhejte se na mne kdykoliv obrátit. Fabini Jan

    Jan Fabini dne

  • Vážený pane,
    pokud jsem tomu správně porozuměl, vnitřní část povrchu, který přichází do kontaktu s vařenými a smaženými pokrmy, je z hliníku? Přitom je již dost dlouho vědecky známo, že hliník má tendenci při zahřívání, zvlášť je-li v pokrmu sůl, se uvolňovat. Proto se také od hliníkového nádobí začalo odstupovat. Někdy neprávem, ale pokud chceme omezit přenos hliníku do organismu, je třeba se nad tím zamyslet.

    S pozdravem
    Miroslav Nejezchleb
    duší i srdcem ekolog
    konzultant a koordinátor projektů komplexních úspor energií, rozumného využití obnovitelných zdrojů energie, projektů s pasivními domy, a proti suchu v ČR
    Mou srdeční záležitostí jsou lékaři a léčení celostní medicínou, dřív TČM

    Miroslav Nejezchleb dne

  • Dobrý den paní Hlávková,

    děkuji Vám moc za Váš dotaz. Nádobí samozřejmě testujeme a certifikujeme dle všech potřebných požadavků. Zde přikládám článek, ve kterém jsem certifikování přibližoval + kde naleznete i výsledky testů: https://www.fabini.cz/blogs/news/jak-testujeme-nase-nadobi. Ještě jednou děkuji a kdyby cokoliv, jsem Vám k dispozici. Fabini Jan

    Jan Fabini dne

  • Výtečně, jen chci položit otázku či autorovi nádobí nabídnout námět k zamyšlení, zda by nebylo dobré pro milovníky palačinek stvořit i mělkou (a tedy i lehčí) pánev …

    Eduard Pawlica dne

Napsat komentář

Musí být před zveřejněním schválen.